Bublina se o bublinu otírá. Někdy se jen nepatrně chvěje, někdy doufá, že zmizí. Ale zatím nikdy nezmizela. Pořád je. A já jsem. V ní. V té bublině. Obklopuje mne. Obklopuje tebe.
Vytváříme si bubliny. Další bublinu do bubliny nepustíme. Je to přece naše bublina.
Nafouknu bublinu. Ještě víc zmizím. Ona ale nezmizí. Když ji nafouknu. Nafoukneš ji taky? Tak to už tě neuvidím, neucítím. Přes tu bublinu nejde cítit. V bublině je jen bezpečí. V bublině je jen strach.
V bublině je jen bezpečný strach.
Strach z toho mimo bublinu. A co je mimo bublinu? To bublina neví. To v bublině nevíš.
Zmenším trochu bublinu. Nechám sama sobě trochu vzduchu. Přijde jiná bublina. Cizí. Nevadí mi to. Dneska. Bublina je pořád malá. Zítra možná bude zase větší. Možná nebude. Bojím se, že v ní zůstanu. Bojím se, že v ní nebudu. Bezpečný strach. Strach mimo bublinu.
Nebýt hranic bubliny, svět by byl nekonečný.
Bez hranic.
Vystrčím ruku.
Čerstvý vzduch.
Bez hranic.
Nadechnu se. Lapám. Lapám.
Možná zítra...
Bez hranic.
Vystrčím ruku.
Čerstvý vzduch.
Bez hranic.
Nadechnu se. Lapám. Lapám.
Možná zítra...
Jsem v bublině. Jsi v bublině.
Komentáře
Okomentovat