Žádat řešení

klikni sem -> Pusť si mě 
(píseň od Tomáše Kluse - Achjo)

Mojí milí,
den se se dnem sešel a já došla k závěru, že tohle je den, kdy napíšu další 'pravopisně zcela bezchybnou' anotaci na svůj život. A ten váš možná.

Svět zažívá krizi. Krizi, jež tady ještě nebyla. Krize zcela jiné úrovně. Lidé začínají chápat. Já začala chápat. Sice možná ne zcela. 

Pomalu ale jistě ničíme své okolí. Řešíme své malé problémy, žijeme své životy. Ale. Žijeme doopravdy? Jsme arogantní. Zavíráme oči. Děláme, že s tím vlastně nic udělat nedokážeme. S tím světem. Dáváme naše problémy, které se týkají nás všech, na bedra ostatních, jež mají "vyšší moc". Ale proč? To vážně, věříme, že nic nezmůžeme?

Já tomu donedávna věřila. Dělala jsem, že se mě to netýká. Bylo mi to jedno. Bylo to tak správně? Věřím, že se vše děje tím způsobem, jakým má. Avšak. 

Udělat změny ve svém životě na základě toho, co se tady děje. Nepodporovat něco, co nám nepřijde správné. To je to, co bychom měli měnit ve svém vlastním životě. Každý z nás. 

Netahat tíhu světa, nezavírat ale ani oči před ním.

Nechoďme s davem, pojďme každý sám za sebe, se svým svědomím. Jsme jeden celek, který se má inspirovat. Nemáme ničit. Tvořme.. nebo nebude co tvořit. Nebojme se svých strachů. Pojďme ven ze své komfortní zóny. Nezavírejme oči. Žijeme vůbec?

Nejsme dav. Každý sám za sebe tvoříme jednotu celku. Dohromady dokážeme krásné věci. Jako jedinci jsme na různorodých cestách. A tak je to správně. Ale. Nezavírejme oči jen proto, že je to pohodlné. Ten svět venku tam vážně je. A trpí. A my trpíme s ním, i když si to neuvědomujeme. Otevřít oči a přijmout věci takové, jaké jsou, je prvním krokem ke klidu v mysli. 

Dělejme věci tak, abychom toho klidu vážně dosáhli. Každý to ale musí udělat sám. Nejdřív musí pochopit, vstřebat a až poté dělat. Do té doby to nepůjde, do té doby nedosáhne klidu.

Vše se děje, jak se dít má. Každý musíme žít sám se sebou. Důležité je ale neignorovat sám sebe, ten vnitřní hlas, který říká tu pravdu. 

Změňme své životy, přijměme pravdu, nalezněme klid. Pomůžeme tak světu a hlavně sami sobě. Nezavírejme oči. Je to na každém z nás. Krůček po krůčku.


Komentáře